Rozhovor nejen o obrovském říčním kaprovi

Mám tady vedle sebe jednoho z našich dlouholetých kaprařů, specialistu na tekoucí vody Láďu Voláka, který dnes ráno chytil jednoho z největších kaprů uloveného na našich řekách, obrovského šupináče dlouhého 105 cm s úctyhodnou váhou 28,50 kg. Položím za Vás, naše čtenáře Láďovi několik otázek, aby se nám představil a potom několik k jeho adrenalinovém zážitku.

1/.  Láďo zkus nám stručně vylíčit svojí rybářskou kariéru… Jak to všechno vůbec u tebe začalo.

Jsem ročník narození 1971 a pocházím z menšího města ve středních Čechách, Týnce nad Sázavou. Jak už samotný název města napovídá, řeka byla už od dětství součástí mého života. Měl jsem to štěstí, že můj děda byl zapálený rybář, který mě, jako svého prvního vnuka rád zasvěcoval do tohoto krásného koníčka. Rybařit jsem tedy začal už v dětství a chytal všechno možné. Z jara na plavanou, v létě rád úhoře, také tlouště na třešně a s podzimem samozřejmě dravce a nějaké ty menší kapříky. Neměl jsem vyhraněný žádný způsob lovu ani cílovou rybu, to tenkrát nebývalo moc zvykem, ale trávil jsem snad každou volnou chvilku u vody. Zlom u mě přišel někdy v polovině devadesátých let, kdy k nám postupně začaly prosakovat informace o vlasové udici a nové nástraze – boilies. Tehdy se ze mě pomalu začal stávat, jak se dneska říká „kaprař“.

2/. Kolik je to tedy let, co jsi propadl tomuto stylu rybaření – života?

No, jestli dobře počítám, bude to už 25 let, co je u mě na prvním místě ryba jménem KAPR. Za ta léta, jsou to stovky, možná tisíce dní, které jsem strávil lovem této ryby a jsem hrozně rád, že jsem u toho byl od začátku, kdy ještě nebyly žádné informace a všechno se řešilo metodou pokus – omyl. To mě naučilo o všem přemýšlet a ne jen slepě přebírat nějaké pochybné rady, často ovlivněné firemními PR. Mnozí si myslí, že je to v dnešní době lehčí začínat, že se dá všechno vyčíst a sehnat na internetu, všechno koupit. Je to možná rychlejší a snazší cesta, která z Vás však neudělá lepšího rybáře a určitě nepřinese tolik uspokojení.

17 kg

3/. Jak se s tím srovnávali tví nejbližší, že jsi trávil tolik dní mimo domov.

Ono to přicházelo, tak nějak postupně. Ze začátku, jsem se věnoval vodám ve svém okolí a  to byly spíše jednodenní vycházky s třemi až čtyřmi delšími výpravami na vzdálenější revíry během roku. Postupně mě však vody v okolí přestávaly stačit, výpravy se stávali delší a častější, až jsem končil někde na 120-ti odchytaných dnech za rok. To byl s rodinou samozřejmě extrém a vydržel jsem to jen pár let. V posledních letech se moje sezona ustálila někde na 60-ti až 70-ti odchytaných dnech za rok. Mám ovšem oproti jiným lidem výhodu ve své práci, cyklu 24 hodinových směn, kdy mi těch volných dnů na rybaření zbývá podstatně více než jiným. No a s rodinou, to už mám léta domluvené tak, že na ryby jezdím jen v týdnu a o víkendech jsem s nimi doma. Funguje to tak bez sebemenších připomínek.

18 kg

4/. Jak tedy probíhá tvoje rybářská sezona, jaké jsou tvé cíle a jezdíš za kapry i do zahraničí?

V začátcích bylo mým cílem vůbec cíleně nachytat nějaké kapry, dalo by se říci, že bez ohledu na velikost. Za velkého kapra byl považován každý, který měl přes 10 kg váhy. Když tohle období člověk nějak strávil, tak zákonitě se chtěl posouvat dál. V první dekádě století tedy přišla řada i na zahraničí. S vidinou obrovských kaprů jsme vyráželi vstřícdobrodružství do různých zemí Evropy. Většinou však očekávání byla větší, než naše úspěchy. Když chceš opravdu přelstít ty největší ryby, musíš revír dokonale poznat. A to se na nějaké jedné či dvou výpravách nedá. To jedeš na náhodu, samozřejmě s tím, že se jí snažíš jít co nejvíc naproti, ale čas a vzdálenost hrají proti tobě. Když jsem si tohle uvědomil, tak jsem tuhle kapitolu uzavřel a do zahraničí přestal jezdit. Posledních deset let se věnuji výhradně lovu na našich svazových vodách a zaměřuji se tu na ty největší ryby.

18,3 kg

5/. Tedy cílený lov kapitálních ryb jako se praktikuje třeba v Anglii?

No, ne až tak úplně.  Mě nezajímají ryby, které jsou často loveny, i když mají úctyhodnou váhu. Nechci si odškrtávat ze seznamu jednoho známého kapra za druhým. Mým cílem jsou velké ryby, které ještě třeba nikdy nebyly na břehu, co jsou úplně neznámé (nemají „jméno“). Přelstít takovou rybu, to je to, co mě nejvíc baví a na co se zaměřuji. Musí tam být nějaké tajemství. Zaplaťpánbůh, ještě se dají u nás takoví kapři najít. 

18,5 kg

6/. A co je tedy pro tebe velký, trofejní kapr?

Samozřejmě to hodně závisí na revíru, kde chytáš. Vzhledem k tomu, že já lovím především na Labi a na vltavských přehradách, tak jakýkoliv kapr přes 20 kg je velká ryba, ale ještě ne výjimečná. Těchto kaprů je už poměrně dost. Kapr okolo 25 kg, to už je výjimečná ryba, těch se na břeh moc nepodívá. No a když se to přibližuje k 30 kg, tak to je sen, ze kterého se nechceš probudit. Tak takhle to nějak mám v hlavě nastavené, ale je to čistě jenom moje osobní měřítko.

19,2 kg

7/. Jsi hodně známý tím, že si své nástrahy připravuješ sám…

No při mém způsobu lovu jsem za ty léta přišel na to, že na třech věcech nikdy nesmím šetřit. Za prvé jsou to pruty, za druhé háčky a za třetí nástrahy. Na dalších věcech až tolik nezáleží, ale tohle jsem vždy musel mít dokonalé.

20,7 kg

8/. Tak to trochu rozveď, začněme třeba těmi pruty.

Když tak často chytáš na řece a kvůli průtoku používáš těžká olova, potřebuješ takový prut, který ti to všechno pošle, jak se říká až za horizont. Tady není místo pro kompromis. Téměř pořád používám 200 g olova a nahazuji s PVA punčochou. Takže odhazuji téměř čtvrt kilogramu a to ještě chci, aby prut měl při zdolávání krásnou akci a nebyl jako tyč k rajčatům. Více jak deset let jsem chytal s pruty od firmy Century a to NG 13ft 3 lb SU s navijáky Shimano Big baitrunner LC. Ty už jsem poslal do zaslouženého rybářského důchodu a v současnosti mám vzhledem ke své postavě o trochu vyváženější sestavu a to Century NG Stealth 12 ft 3,5 lb osazené navijáky Mivardi Lynx. Sestava, na kterou se můžu za všech okolností spolehnout a vychutnám si na ní i sebemenšího kapra.

25,2 kg

9/. A jaké tedy používáš háčky a vlastně celou udici?

Vyzkoušel jsem opravdu spousty háčků různých tvarů, různých výrobců, až mi z toho kolikrát šla hlava kolem. Někdy jsem se nechal ovlivnit některým z kamarádů, ale nakonec jsem si ustálil vlastně jediný. Nevím, jestli jsem za posledních několik let použil jiný než Ashima Heavy Carp vel. 6. No možná jo, vel. 4, ale šestka je pro moje chytání nejuniverzálnější, navíc mi z ní téměř nespadne ryba a zvláště ty velké. Dá se k ní nastražit jak 16 mm kulička, tak třeba i 30 mm, jen je třeba prodloužit vlas a délku návazce. Hlavně musí být 100 % ostrá. Jsem háklivý na jakékoliv ztupení, a i když se mi zdá, že má už jen 99 % ostrosti, tak jí vyměňuji. Takhle někdy za den schytám i celé balení háčků, ale můj čas na rybách je dražší než nějaký ten háček. Nemohl bych sedět nad pruty, kdybych věděl, že tam ve vodě nemám maximum. No a udice už je celkem jednoduchá. Jakákoliv měkká šňůrka (osobně používám 45 lb), zkrácené rovnátko a malý brok asi 5 cm nad háček. Délku návazce a vlasového přívěsu volím dle velikosti nástrahy, popřípadě síly proudu a složení dna.

10/. No a konečně se dostáváme k nástrahám…

Od začátku jsem si vyráběl své nástrahy sám. V začátcích proto, že to, co tady bylo na trhu,  by nesežral snad ani toulavý pes a postupem času, jak se nabídka zkvalitňovala, tak proto, že jsem chtěl mít postup a složení pod kontrolou. Jak už jsem říkal, nástrahy jsou věc, na které jsem nikdy nešetřil. To jak časem na jejich přípravu, tak na financích při složení. Prostě když u vody jedeš nějakou taktiku, nemáš kolikátý den záběr, tak tě nesmí hlodat to, že třeba chytáš na něco špatného. Něco čemu bys nevěřil. Když máš tohle vyřešené, zaměřuješ se na další věci, které tě nakonec dovedou k úlovku.

26 kg

11/. No, ale letos prý údajně chytáš na hotové boilie, co je na tom pravdy?

Ano, to je pravda. Po pětadvaceti letech jsem poprvé začal chytat na něco, co jsem si nevyrobil sám. Co ti teď budu říkat, je čistá pravda, žádné podprahové PR nebo reklamní triky, jen čistá pravda. Nebo myslíš, že bych chytal na něco, čemu bych nevěřil? Začněme ale od začátku, co mě k tomu přivedlo. V loňském roce, když už jsem si myslel, že jsem sezonu uzavřel, jsem se v polovině prosince účastnil každoročního předvánočního setkání Sportcarp  teamu v Tuněchodech. Když jsem tak poslouchal kluky, jak ještě plánují výpravy, přišlo mi najednou líto, že už jsem to letos zabalil. Měl jsem v týdnu ještě dva dny volna, kdy bych mohl naposledy vyrazit, ale doma v mrazáku už ani kuličku boilie. Dal jsem tedy řeč s Ešpíkem a Danem Němcem a na jejich doporučení ze srazu odjížděl s pětikilovkou Spicy Krillu. No to jsem tedy dopadl, myslel jsem si. Pojedu chytat do 4 st. vody a s hotovkami. Zavolal jsem ještě kamarádovi Danovi Kobrovi, jestli se ke mně nechce na výpravě připojit a byl jsem rád, když souhlasil. Přeci jenom ty zimní večery na rybách jsou hodně dlouhé a společnost dobrého kamaráda potěší. Po příjezdu jsem si od Dana vyslechl pár uštěpačných poznámek, na co že to chci chytat. On měl ještě zásobu svého domácího boilie, tak se cítil na koni. Rozhodnut, že to bude poprvé a naposledy, co chytám na hotové boilie a že žádný zbytek domu nepovezu, jsem naráz zakrmil polovinou dávky s tím, že další den tam dám tu druhou půlku. Po pár hodinách poctivá jízda a za chvíli mám na břehu nádherného sedmnáctikiláka v zimních barvách. Doslova mi zaneřádil podložku, jak z něj šlo už natrávené boilie. Je tohle možný, v takhle studené vodě. Další záběr a na břehu je opět kapr přes 15 kg. Danovi pruty mlčí. Už si mě nedobírá. Dávám mu pár hrstí Spicy Krillu, ať to také vyzkouší. Do konce výpravy chytám ještě jednoho třináctikiláka a i Dan na kuličky ode mě vytahuje pár menších kaprů. Na své nástrahy nic. No je to určitě k zamyšlení, ale zatím mě to všechno nechávalo chladným. Kvůli jedné výpravě přeci nebudu měnit léty zaběhnutý řád. Asi dva dny na to, mi volá Dan Němec, že vyrážejí s kamarádem (mimochodem velmi dobrým kaprařem, který u toho byl také od začátku a který si léta připravuje jako já své domácí nástrahy) také ještě na výpravu na řeku. Vylíčil jsem mu své poznatky z poslední výpravy a Dan mi řekl, že to se Spicy Krillem schválně taky zkusí. No a jak to dopadlo. Po pár menších kaprech Dan vytahuje na břeh úžasného lysce s váhou 25,50 kg. A to voda měla ještě o půl stupně méně. Danův kolega se svým boiliem - bez záběru od kapra, no ale nějakého toho jelce si vytáhl. Tak tohle už jsem ignorovat nemohl. Přeci jen mi pár kuliček Spicy Krillu z výpravy zbylo, natočil jsem tedy do sklenice studenou vodu a co chvíli sledoval, jak se toto boilie ve vodě vlastně chová. Téměř okamžitě začalo zabarvovat vodu a jeho povrch měknul. Chovalo se jako velmi pomalu rozpustná peleta. Tady je tedy ta lákavost, je to ve směsi, zatímco u našeho domácího boilie je to především v tekutých potravách. To také sice není na závadu, ale ve studené vodě to nepůsobí tak rychle. Navíc je to magnet na jelce. No a už jsem věděl, že další sezonu svůj zaběhnutý řád rád změním.

25,5 kg

12/. A jak ti to tedy v tom letošním roce jde?

Letos je to takový hodně jiný. Bude to asi tou epidemií, ale od časného jara jsou všude břehy obsypané lidmi. Tam, kde jsi dříve býval široko daleko sám, teď sedíš v řadě rybářů. Kapři na to samozřejmě reagují po svém, moc neberou a já se jim ani nedivím. No ale, abych si jen nestěžoval… Na první dvě výpravy jsem vyrazil až koncem dubna, když tedy nepočítám krátký výlet v březnu, kde to ovšem bylo spíše o tom dát si pivko u vody. Záběrů, jak jsem očekával, bylo pomálu, většinou tak jeden za den a to byl člověk ještě rád. Schválně jsem zkoušel na jeden prut chytat své nástrahy a na druhý Spicy Krill. Téměř vždy se rozjel Spicy Krill, takže ke konci druhé výpravy už byl na obou prutech. Na velikost úlovků i při té bídě jsem si ale nemohl stěžovat. Tři pěkné ryby na břehu 18 kg, 19,20 kg a 20,70 kg a k tomu ještě nějaké do 15 kg. Tolik tedy k mému začátku sezony. Hlavní jarní výpravy jsem však měl naplánované až po květnových svátcích. Na březích se toho od posledně moc nezměnilo, možná že těch lidí dokonce ještě přibylo. Na prvních dvou výpravách jsme se domluvili na společném lovu opět s Danem Kobrem a třetí jsem měl jet už sám. Oba jsme používali Spicy Krill a krmili hodně opatrně. Dan na první výpravě neměl moc štěstí, zato mě se povedly dvě krásné ryby 18,50 kg a úžasných 25,20 kg. Dan si všechno vynahradil hned na další výpravě, kde jsem naopak vyšel naprázdno já a on zdolal říčního obra rovných 26 kg. Bylo to jako ve snu. Každý týden ryba přes 25 kg. A to hlavní mělo teprve přijít.

13/. Tak nám tedy trochu popiš tu tvojí poslední výpravu.

Tak tentokrát už jsem vyrazil sám na celých pět dní. Místo, na které jsem měl namířeno, bylo jak jinak než obsazené. Našel jsem si tedy kousek řeky, kde alespoň na mém břehu nebylo tolik rybářů. Opět jsem jen zlehounka (asi hrst na prut) zakrmil Spicy Krillem a čekal. Bylo mi jasné, že i tentokrát to bude jen o pár záběrech. Kupodivu hned první den chytám dlouhého šupináče 103 cm s váhou 18,30 kg a ještě jednoho 14,50 kg. I další den mám dva záběry a na břehu ryby 13 a 17 kg. Bohužel mé úlovky neušli pozornosti partičce odnaproti, která tam byla zabydlená v karavanech a začali to vozit přes celou řeku až do míst, kde jsem chytal. To mělo za následek, že jsme všichni chytili kulový. Další den jsem se stěhoval. Na novém místě jsem měl poměrně velký problém s vrbovým a topolovým květem. Šlo to i sloupcem tak jsem musel často přehazovat a čistit a čistit. Pravá jarní labská rybařina. Začal jsem chytat radši jen na jeden prut, abych častými náhozy místo tolik neplašil. Nějak mě tak napadlo, že bych mohl druhý prut alespoň hodit kousek od břehu za pás stulíků, kde bylo asi metr vody.  Položil jsem ho tam jen s hrstí napůlených kuliček. Když mi pak z tohoto místa přišel záběr, chvíli jsem tomu ani nemohl uvěřit, vyrazil jsem totiž automaticky ke druhému prutu. No a pak jsem zase nemohl uvěřit tomu, co jsem vůbec zasekl. Při prvním závaru na hladině mi bylo jasné, že tam je opět ryba okolo 25 kg. Když jsem jí však naváděl do podběráku, tak už jsem věděl, že to bude víc. Navíc se mi ho napoprvé nepodařilo pořádně podebrat. Srdce jsem měl až někde v krku, jestli se mi teď vypne, tak mi tohle prostě nikdo neuvěří.  Naštěstí malinkatá Heavynka v koutku obrovské tlamy vydržela a já napodruhé opatrně toho obra podebral. Při pohledu do podběráku mi bylo jasné, proč jsem to napoprvé zkazil. On se tam totiž sotva vešel. Můj největší kapr v životě – 105 cm a 28,50 kg. Čtvrtá ryba přes 25 kg za posledního půl roku ulovená na řece na Spicy Krill. No má cenu si ještě dělat vlastní nástrahy?

28,5 kg

14/. Láďo ještě jednou ti gratuluji k tak báječnému úlovku a na závěr, co by jsi chtěl vzkázat našim čtenářům?

Nezapomeňte vnímat tu krásu kolem sebe a buďte ohleduplní k přírodě.

Moc děkuji za tvůj čas a zajímavý rozhovor.